keep it on - 2.díl

26. března 2013 v 15:11 | nat |  keep it on

Měla jsem štěstí, ty šaty jsem vyprala a v pořádku je vrátila Claire. Ta mi v práci pořád připomínala blbost, že jsem se vykašlala na to kluka. Nechápala jsem, o co jí jde. Vždyť já jen potřebuju vydělat nějaké peníze pro mou rodinu, poznat Anglii a nic víc. Na lásku nemám čas.

,,Ale bylo by to přece víc super, kdyby sis tu někoho našla," šťourala se ve mně neustále.
,,Nezapomínej, že jsem tu pouze na rok. Byla by to hloupost. Naprosté plýtvání časem. Mimochodem, u stolu šest máš zákazníky," pobíhala jsem kolem ní s utěrkou v ruce.

,,No právě! Díky tomu by sis to tu víc užila," ignorovala moje námitky.
,,Ne, věř mi. Až budu někoho chtít, tak si ho najdu. Běž už," podala jsem jí jídelní lístky a sama jsem zamířila na bar, kde jsem se vyměnila s Austinem.
Dnešek byl hektický. Zaspala jsem a navíc jsme dnes měli nejmíň třikrát tolik lidí než obvykle. Nohy mě bolely a víno ze včerejška neustále připomínalo mé hlavě, že už by tohle znovu dovolit neměla. Kocovina, jednoznačně. Co se dá dělat, musím to vydržet.

Naštěstí služby u baru nebyly extra vyčerpávající, nemusela jsem obsluhovat u jednotlivých stolů. I tak toho bylo hodně.
,,To jsi ty," zvedla jsem ukvapeně hlavu, která se mi díky kocovině celý den točila. Byl to ten kluk ze včerejška. Hnědé vlasy, roztomilý úsměv, dlouhé řasy, vysoký ale zároveň působil drobně. Přišel mi poněkud stydlivý. Musela jsem uznat, že vzhledem byl přijatelný.

,,To jsem já," ozvala jsem se po chvíli. Cítila jsem, jak zkoumá moji tvář. ,,Mohl bys přestat?" ohradila jsem se. ,,Nejsem výkladní skříň."
Nejspíš jsem ho tím překvapila. Nevěděl, co říct. ,,Uhm, já…"
,,Musím pracovat, měj se," vyhrkla jsem.

,,Já jsem zákazník taky, víš," šel za mnou podél barového pultu.
,,Máme i jiné servírky," nakonec jsem se zastavila. ,,Fajn, co si dáš?"
,,Budeš jíst se mnou?" ptal se. Nesouhlasně jsem zakroutila hlavou. Trošku mě ta otázka zmátla.
,,Pracuju. Nemůžu. Jez sám," možná jsem na něj byla moc tvrdá, ale nechtěla jsem si ho připustit k tělu.
,,Tak já tu v tom případě počkám, než skončíš," panovačně usedl na židli.
,,V tom případě tu budeš čekat hodně dlouho," zamračila jsem se na něj a odešla obsluhovat dál.

Nechala jsem ho tam sedět a zakázala si dívat jeho směrem. Po hodině jsem to porušila a už tam neseděl. Nevím proč, ale zklamalo mě to. Povzdechla jsem si. Claire měla pravdu, aspoň jsem ho mohla pro něco využít. Teď už je to jedno.

,,Hej Claire, jdeš dneska někam?" ptala jsem si, když jsem utírala stůl, od kterého odešli poslední zákazníci.
,,Ani na mě nemluv. Viděla jsem, jak ses už podruhé na toho kluka vykašlala," mračila se na mě. Panebože, zase musí řešit zrovna tohle?
,,Mohla bys mi, prosím má nejdražší Claire, odpovědět na otázku?" rozhodla jsem se ignorovat její nemilé pohledy.
,,Asi jo," pokrčila rameny. ,,Ale nic víc ti neřeknu," vyplázla na mě jazyk.
,,Vždyť jsem se tě na detaily neptala," obrátila jsem oči v sloup a začala jsem se chystat k odchodu. ,,Tak si to užij, Clai," rozloučila jsem se s ní a s ostatními. Na nic víc jsem se netěšila víc, než na postel. Dělat v baru není vůbec žádná sranda, ani zdaleka.

Cestou domů jsem si uvědomila, že jsem celý den nepomyslela na Cristiana. Je to zvláštní, i když jsem se s ním neviděla tak dlouho, mám ho v hlavě každý den. Každopádně bych ho chtěla znovu vidět. I za to, že se nikdy neozval. Proč je po všech těch letech pořád tak bolestivé?

,,Napadlo mě, že by sis dala něco k snědku. Práce vyčerpává," už podruhé přerušil mé myšlenky.
,,Taky tě zdravím," chtěla jsem říct ne, ale měl pravdu. Byla jsem vyhladovělá. ,,Vlastně mi dlužíš. Polil jsi mi šaty. Tím pádem si to jídlo zasloužím."
,,Zapomněl jsem se ti omluvit, je mi to líto," oči měl plné upřímnosti.
,,Čert to vem," mávla jsem rukou.

Usmál se, jakoby se mu ulevilo. Jakoby se bál, že na něj budu zlá. To jsem opravdu taková? Zlá?
,,Salám, rohlík, sýr, máslo… tomu říkám sváteční večeře!" zasmála jsem se při pohled to jeho tašky.
,,Nevím z jakého důvodu, ale když jsem tě tam včera viděl, připadala jsi mi, jakoby ti to všechno drahé a honosné jídlo přišlo hnusné. Tak jsem se rozhodl pro tohle," vysvětlil. Znovu jsem v jeho hlase zaslechla barvu portugalského přízvuku.
,,Odkud jsi? Vím jistě, že jsi z Portugalska. Že jo?" kousala jsem suchý rohlík, který mi podal.

,,Jak je možné, že jsi to poznala, co mě prozradilo? Teda, nejsem z Portugalska. Jsem z Brazílie, ale to je skoro to samé," usmál se. Šly jsme jedním malým parkem plným laviček.
,,Nech toho. Přízvuk, máš ho silný. I hluchý by poznal, že nejsi odtud," sedla jsem si na jednu z laviček.
,,Jsi chytrá," poznamenal.
,,Vypadám snad, že jsem totální blbec?" ohradila jsem se.
,,Takhle jsem to nemyslel," omluvně se usmál. Byla jsem značně přecitlivělá. Nemotorně jsem tedy dokousávala rohlík.
,,Proč mám pocit, že tě znám?" tím si získal moji pozornost. Nemůže mě znát, vyloučeno.

,,Co to říkáš za blbost?"
,,Myslím to vážně. Jednou jsem tě viděl v novinách. Jako malou. S Cristianem Ronaldem," došlo mu po chvilce. Nevěděla jsem co říct. V novinách se asi před třemi lety objevil článek o Cristianově dětství. Na té fotce jsem i já. Držím ho za ruku a společně stojíme pod velkou palmou. Ten den si pamatuju. Byla jsem unavená, stejně jako dnes, ale i přesto jsem souhlasila, že si s Cristianem budu hrát. Kde jsou ty bezstarostné dny? Teď stěží přežívám.
,,Ty jsi ho znala?" přerušil mé přemýšlení.

,,Hm, dalo by se to tak říct. Nechci o tom mluvit," vstala jsem z lavičky a rozběhla se do mého dočasného bytu. Už podruhé jsem ho nechala samotného.
Hlavu jsem měla plnou vzpomínek. Cristiano byl pro mě jako prokletí. Nemohla jsem ho jen tak dostat z hlavy. A opravdu mě to štvalo. Jak moc bych si přála zapomenout.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Polyphasic Sleep Polyphasic Sleep | E-mail | Web | 26. března 2013 v 15:16 | Reagovat

Ani nevíš, jakou radost mi udělala tahle kapitola:) přijdu domů, chce se mi spát a co nevidím! Další kapitola:3
Kráásné, jako vždycky.. je to takové tajemné, napínavé, když nevím jméno toho brazilce (portugalce) :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama