Rozhodování - 3.kapitola

16. července 2012 v 12:02 | natt |  Rozhodování - příběh
Pokráčko :) Trošec romantiko, ale to musí být :D Nějak jsem se nedívala na chyby, tak si jich prosím nevšímejte :)


***
EMMA
***
Bylo 5 hodin odpoledne. Seděla jsem na křesle v mém pokoji se sluchátky v uších. Přemýšlela jsem o rande s Jasonem. Je to dobře, že s ním jdu? Není to nějaký moc rychlý? Pořád mě bere za ruku, říká mi princezno a je do mě až moc zamilovaný. Popravdě, nejspíš jsem taky. Myslím na něj pořád. Dřív jsem nepřemýšlela, jestli mu to sluší či ne, jestli se mi líbí jeho úsměv. Teď si ho prohlížím čím dál častěji a zjišťuji, že se s ním nechci kamarádit, chci jej a jen pro sebe. Ale je to správný? A proč zrovna já? Nevím, nevím a nevím. Zvedám se z křesla a prohlížím se v zrcadle. Vlasy mi volně splývají na ramenou. Nikdy jsem se nezkoumala v zrcadle a nedávala jsem pozor, jestli náhodou nemám zkažený účes. Nějak to neřeším. Ale v poslední době mi na tom celkem záleží. Ach jo… kdyby to všechno bylo jako dřív. Otevřu dveře od skříně a vytáhnu svoje fialové kraťasy. K tomu zvolím obyčejné bílé tričko na ramínka s potiskem nočního New Yorku. Pádím do koupelny, počešu si vlasy a přetáhnu oči řasenkou. Rodiče odjeli na nějaký služební večírek a řekli mi, že se vrátí až pozdě večer.
O rande s Jasonem jsem neřekla raději nic. V šest jsem si sedla do kuchyně a prohlížela jsem si časopisy. A najednou zazvonil zvonek. Nejspíš jsem se začetla. A opravdu, už bylo půl sedmé. Poslední pohled do zrcadla, hluboký nádech a výdech. Nasadila jsem úsměv a otevřela jsem dveře. Stál tam někdo, koho bych nečekala ani ve snu.

Byl to Ray. ,,R..Rayi? Co tu, proboha, děláš?" ptám se nechápavě a Ray se potuleně směje. ,,Šel jsem jen tak kolem a říkal jsem si, jestli někam nezajdeš. A mimochodem, sluší ti to," dodá, jakoby náhodou. Zhluboka se nadechnu. ,,Přišel jsem v nevhodnou dobu. Už mám domluveného něco jiného…"nestačím ani doříct a už mi někdo skáče do řeči. ,,Se mnou," za Rayem se objevil Jason. Ani jsem si nevšimla, odkud se vzal. I Ray je zřejmě překvapen. ,,Aha, no tak nic. Měj se Emmo," Ray, nejspíš vyvedený z míry mi mávne na pozdrav a nenávistně hledí na Jasona. Ten se jen pobaveně směje. ,,Co se směješ?" ptám se ho a on jen pokývne rameny. ,,Ty jsi neviděla jeho výraz.. huuu!" směje se Jason. Přestane a podívá se mi do očí.
,,Jdeš, princezno?" zeptá se mě mile. Rychle si nazouvám boty a vycházím z domu. Cestou od našeho domu si povídáme o škole, a co budeme dělat o prázdninách. Já s rodiči jedu hned na začátku prázdnin do Španělska a Jason odjíždí během července do Itálie. Než se nadějeme, jsme v parku West Point. Je to moje oblíbené místo, cítím se tu doma. I když je tento park ve středu města, moc lidí sem nechodí. Teď s Jasonem potkáváme jen dva pejskaře. Jason mě po chvíli chytá za ruku.
Cítím, jak mi buší srdce a v břiše mi lítají motýlci. Takový pocit jsem snad ještě neměla. Jason se dívá hrdě před sebe a vede mě jako svou princeznu. Nikdy dřív jsem k Jasonovy necítila takovou náklonost jako teď. Ani nevím proč. Dojdeme k lavičce u fontánky. Oba dva si sedneme. ,,Tak, máš hlad?" ptá se obětavě Jason, ani na chvilku nepouští mou ruku. ,,Ani ne, půjdeme později, až tak v osm, jo?" říkám a dívám se na vodu, která tryská z fontánky. Jason se zasměje. ,,Víš, Emm, už je 15 minut po osmé, tak to jsme nestihli," oznamuje mi ještě se smíchem. Nedá mi to a zasměji se taky. ,,Tak za chvilku, teď se mi rozhodně nechce," řeknu a položím mu mou hlavu na rameno. Vydechne a přikývne. Sedíme tak už nejspíš 10 minut. Ale mám pocit, že Jasonovy, stejně jako mě, se nechce vstávat. Ale zvedám hlavu a podívám se mu do očí. ,,Jdeme, začínám mít hlad," usměju se a zvedám ho z lavičky. Utíkáme ruku v ruce přes park a když uvidíme restauraci Pizza la Miami, zpomalíme. Vejdeme do restaurace, pár lidí zvedne hlavy, ale znovu se věnují jídlu. Sedáme si k jedinému volnému stolu, je to plno. Číšnice k nám po chvilce přijde. Jason si dá Sprite, stejně jak já a společně si objednáme sýrovou pizzu. Povídáme si, blbneme a smějeme se. Všechno je strašně fajn. Snažím se vzpomenout, kdy jsem byla s někým venku a takhle jsem se bavila. V tom číšnice přinese naši pizzu. Po očku se dívá na Jasona, ale ten si jí vůbec nevšímá, celou dobu má oči jen pro mě. Cítím se tak skvěle, když vidím, že Jason má opravdu zájem jen o mě. ,,Hele, Jasi. Potřebuju se tě zeptat, proč já? Co je na mě zvláštního?" zeptám se a Jason o trošku zvážní. ,,Jsi čarovná," zasměje se ,,ne, ale teď vážně. Nevím to ani já sám. Prostě jsi pro mě dokonalá. Tvůj úsměv, tvoje povaha, to co říkáš i neříkáš. Je to pro mě kouzelné," stiskne mi ruku a usměje se na mě. Něco ve mně poskočí, znovu se cítím výjimečná. Jíme pizzu, každý sníme 4 kousky a jsme plní. Jason nám ještě objedná jeden Sprite. Dopijeme a Jason zaplatí. Pomalu mě vyprovází domů. ,,Přijede pro tebe někdo? Nebo jak se vůbec dostaneš domů?" ptám se před vchodem našeho domu. ,,Mamka pojede o půl jedenácté ze schůzky a tak řekla, že mě vyzvedne," řekne Jason a podívá se na hodinky ,,tý jo, už máme jen pět minut. Ten čas strašně utekl. Bylo mi strašně fajn Emmo. Díky moc, že jsi šla," držíme se za ruce. Usměju se na něj. On mi úsměv opětuje. Najednou se ke mně přiblíží. Udělám to samé, chci k němu blíž. Najednou se mé rty potkaly s jeho. Polibek. S Jasonem. Kdyby mi to někdo před třemi dny řekl, hlasitě bych se dobrých pět minut smála. Ale teď, je to výjimečné a magické. ,,Jsi úžasná," šeptá Jason. Dám mu ruky kolem krku a přitáhnu si ho na ústa. Ještě chvilku se líbáme, až mi dojde dech. ,,Promiň, už budu muset. Mamka se bude starat, kde jsem," omlouvá se šeptem mi do ucha. ,,To nic, jen běž," dám mu poslední pusu a pouštím jeho ruku. Vyběhnu schody a otočím se na něj. ,,Ahoj, a sladké sny," vzduchem mi pošle pusu. ,,Ahoj," rozloučím se. Jason pomalu odchází už tichou ulicí a já hledám klíče. Konečně odemykám dům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama